Veřejná vyhláška ke změně územního plánu musí obsahovat popis změn

Nejvyšší správní soud (NSS) vydal dne 28. 11. 2025 rozsudek pod č. j. 5 As 252/2024-97, v němž se zabýval otázkou zákonných náležitostí veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje návrh změny územního plánu. NSS uvedl relativně jasně vymezené pravidlo, které musejí pořizovatelé při publikaci návrhů změn územně plánovacích dokumentací dodržovat.

Zásadní pro řešení sporu bylo, zda veřejná vyhláška musí obsahovat alespoň základní věcnou informaci o obsahu navrhované změny územně plánovací regulace, nebo zda postačí její formální označení (kód, číslo změny) a odkaz na místo, kde je návrh dostupný. NSS výslovně dovodil, že pouhé kódové označení změny (měněné plochy) není dostačující. Veřejná vyhláška musí podle ust. § 172 odst. 2 správního řádu přímo na úřední desce uvádět informace „o jaké opatření obecné povahy jde a čích zájmů se přímo dotýká“.

NSS přitom zdůraznil smysl a funkci veřejné vyhlášky jako základního informačního nástroje vůči veřejnosti. V této souvislosti uvedl klíčovou tezi: „Dotčené osoby se pak na základě veřejné vyhlášky mohou rozhodnout, zda jde o problematiku, jíž se chtějí věnovat podrobněji, či nikoli.“ Z tohoto závěru soudu plyne, že adresát musí být již z obsahu samotné veřejné vyhlášky schopen poznat, co se fakticky mění. Pokud veřejná vyhláška žádný popis navrhované regulace neobsahuje, nemůže dotčeným osobám umožnit kvalifikované rozhodnutí o jejich účasti v procesu pořizování změny územního plánu.

NSS současně výslovně odmítl praxi, kdy je věcný obsah změny popsán až v informačním systému územního plánování nebo jiných databázích. Z postoje NSS jasně plyne, že nelze veřejnost odkázat na princip „proklikání“ k informacím rozhodným pro určení, zda se návrh změny týká konkrétního jednotlivce.

Souhrnně řečeno, NSS považuje za nezbytné, aby veřejná vyhláška obsahovala alespoň stručný, avšak srozumitelný popis navrhovaných změn (např. vymezení dotčeného území a základní charakter regulace). Nedodržení tohoto požadavku může podle NSS představovat tak závažnou procesní vadu, že povede ke zrušení vydané změny územního plánu soudem (v projednávané věci k tomu došlo dokonce na návrh osoby, která změnu územního plánu napadla námitky opožděně). Rozhodnutí tak výrazně posiluje důraz na transparentnost územního plánování a na reálnou, nikoli pouze formální možnost veřejnosti se o detailech procesu informovat a do procesu se aktivně zapojit.

Rozsudek má bezesporu významné praktické dopady pro pořizovatelskou praxi. Z naší zkušenosti totiž významná množina pořizovatelů do veřejných vyhlášek obsah návrhu změny nijak nepopisuje a odkazuje se pouze na webové rozhraní, kde je kompletní dokumentace k dispozici. Taková praxe však dle NSS představuje porušení zákonných požadavků. Rovněž se nám nezdá, že by kvalita veřejných vyhlášek požadovaná NSS byla běžným standardem (což se v rozsudku naznačuje). V této konkrétní věci se navíc posuzovala situace v Praze, kde dochází ke stovkám změn územně plánovací regulace ročně, a je tedy žádoucí, aby se od sebe daly jednoduše rozlišit. Bude/měl by být NSS stejně přísný i v případě menších obcí, kde se územní plán mění jednou za několik let?

(prosinec 2025)